Osmnáct senátorů podalo ústavní stížnost. Kauce pro distributory pohonných hmot jsou prý diskriminační.
Zákon, který od října podmiňuje obchodování s benzinem a naftou zaplacením dvacetimilionové kauce, je protiústavní. A pasáž o kauci je třeba zrušit. Myslí si to skupina 18 senátorů, která kvůli tomu nyní podala k Ústavnímu soudu stížnost.
Částka, která je stejná pro velké nadnárodní koncerny i malé rodinné firmy, podle nich diskriminuje část podnikatelů a není slučitelná s Listinou základních práv a svobod.
Opatření přitom označuje vláda i většina poslanců a senátorů za nejúčinnější v boji proti rozsáhlým daňovým podvodům. Senát celý zákon o pohonných hmotách schválil začátkem srpna.
Kritici, ke kterým patří i malé distribuční společnosti, antimonopolní úřad, Hospodářská komora nebo Asociace malých a středních podnikatelů, tvrdí, že kauce mohou z trhu vyhnat malé podnikatele a negativně ovlivnit hospodářskou soutěž.
„Kauci v uvedené výši považujeme z řady důvodů pro značnou část distributorů, zejména drobných, za likvidační, a proto její výši rozpornou s ústavními právy. Obáváme se vytěsnění menších podnikajících subjektů z trhu a zvýhodnění těch velkých, ze kterých by mohlo vzniknout jakési monopolní prostředí,“ komentuje důvody podání stížnosti senátor a starosta Božího Daru Jan Horník, který zastupuje další podepsané. Vyjma ČSSD jsou mezi nimi zástupci prakticky všech ostatních politických stran v Senátu.
Stížnost podepsala mimo jiné i senátorka a někdejší místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. „Kauce by mohly působit protiústavně ve smyslu neproporcionálního zásahu do práva svobodného přístupu k podnikání, jakož i do majetkových práv. Judikatura Ústavního soudu hovoří o takzvaném rdousícím efektu,“ říká Wagnerová.
Společenství čerpacích stanic, které zastupuje i malé distribuční společnosti (samotných pumpařů se povinnost platit kauci netýká), už dříve upozornilo, že na kauci 20 milionů řada malých a poctivě podnikajících firem nemá. Ve výsledku to prý jen posílí pozici velkých hráčů. „Jsme pro to, aby tu byl přísný a účinný zákon proti daňovým podvodům. Ale kauce jsou koncipovány tak, že rozdělují trh na bohaté a chudé, a nikoliv na poctivé a nepoctivé,“ uvedl šéf společenství Ivan Indráček.
„Proč mne stát trestá za to, že 23 let poctivě podnikám?“ vyjádřil se před časem na adresu kaucí například Jiří Dušek z Chrudimi, který se synem provozuje dvě cisterny na přepravu paliv.
Zdroj: Lidové noviny, Miroslav Petr
Paušální dvacetimilionová kauce pro distributory pohonných hmot je pro malé podniky přiliš, rozhodl Ústavní soud a zrušil zákonné ustanovení, které ji zavádí. Kauce jako taková je podle soudců racionální, měla by ale být odstupňována. Nález vstoupí v platnost až 30. června 2015, do té doby mají zákonodárci čas na úpravu paragrafů podle požadavků soudu. Návrh na zrušení části zákona o pohonných hmotách a čerpacích stanicích podalo 18 senátorů z různých stran.
Společenství čerpacích stanic podle předsedy Ivana Indráčka nález vítá, avšak to špatné, co zákon přinesl, se již podle něj stalo. „Pro jiné obory to znamená, že by se už nemusely kaucí v této podobě bát, protože soud jasně řekl, že jsou nepřiměřené a špatné, nicméně pro ten trh s pohonnými hmotami to už moc velkou záchranu nepřinese. Ta destruktivní část zákona už zapracovala,“ řekl Indráček. Nevyloučil, že některé firmy nyní podají žaloby na stát, který je v podstatě vytlačil z trhu.
Výkonného ředitele České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Jana Mikulce nález zklamal. Norma podle něj splnila svůj účel – zregulovaly se nelegální dovozy pohonných hmot. „Ke katastrofickým scénářům, že se plošně zvýší ceny, přitom nedošlo,“ uvedl Mikulec.
Zrušená část zákona konkrétně říká, že distributor pohonných hmot je povinen poskytnout kauci 20 milionů korun na účet celního úřadu. V navazující části, kterou soud ponechal v platnosti, zákon upravuje použití kauce po zrušení nebo zániku distributorovy registrace.
„Gestorem zákona o pohonných hmotách je ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo financí bude nicméně s MPO v dané oblasti i nadále spolupracovat. Vláda bude po důkladném prostudování nálezu Ústavního soudu adekvátně reagovat,“ uvedlo Ministerstvo financí.
Podle senátorů kauce diskriminují část podnikatelů, vytvářejí překážku pro vstup do odvětví a zasahují do práva podnikat i do majetkových práv. Ústavním soudcům připadají kauce jako rozumné, problémem je paušální výše. „Protiústavní je skutečně jen to, že ta kauce není diferencována, což může mít pro některé distributory to, čemu se v judikatuře Ústavního soudu říká rdousící efekt,“ řekl soudce zpravodaj Stanislav Balík.
„Zavádění vysokých kaucí pro případ nedoplatků na daních představuje nevhodnou překážku vstupu na trh zejména pro malé a střední podnikatele. Zákonodárce paušálně vychází z automatického předpokladu, že podnikatelé budou porušovat své povinnosti, místo toho, aby dostatečně razantně trestal pouze skutečná selhání,“ uvedl advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal Tomáš Babáček.
Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) verdikt uvítala. Předpokládá, že ústavní soudci se v rozhodnutí ztotožnili s tím, že ve vztahu k některým distributorům je stanovená plošná kauce likvidační. K odkladu vykonatelnosti verdiktu dodala, že je na vládě, aby předložila jiné řešení. „Počkám a uvidím, co tedy předvede, ale nebudeme pracovat za exekutivu,“ řekla.
Novela zákona měla podle svých zastánců zabránit podvodům, zejména praktikám, při nichž se pohonné hmoty přeprodávají v řetězci účelově založených firem. Daňové úniky na pohonných hmotách se před zavedením kaucí ročně odhadovaly na pět až osm miliard korun.
Počet distributorů podle nedávného vyjádření daňové správy klesl po zavedení kaucí asi na desetinu. Skutečně aktivních firem bylo na trhu podle Indráčka asi 500, zbylo jich 150. Zákon zavedl také další opatření, zejména povinnou koncesi a podmínku bezdlužnosti vůči státu. Řetězce bílých koní se prý podařilo omezit, objevily se však nové způsoby daňových úniků.
Zdroj: E15, 26.5.2014